Ale copak si asi český premiér myslí o tom, co se píše v evropském tisku? Například, že Maďarsko sešlo z cesty demokracie. Mluví se o něm jako o nacionálně-autoritářském státě. Ministerský předseda, se kterým Nečas hovořil, omezuje nezávislost celé řady klíčových státních institucí – ohrožena je nezávislost Ústavního soudu, Úřadu pro dohled nad finačním trhem, médií a dalších. Říká se, že v Maďarsku se vrací vláda jedné politické strany. Nic z toho českému premiérovi nevadí? Anebo si to nechává pro sebe?

Vyjádřit se k situaci v Maďarsku, to se nás možná týká víc než situace v Číně nebo Rusku. Maďarsko je členem rodiny evropských států, s nimiž jsme ve společné unii a s nimiž hájíme určité hodnoty, určitý způsob života. Když říkáme, že se hlásíme k politice lidských práv, tak bychom to neměli činit jen v případě těch, co jsou tisíce kilometrů od nás.

Nevím také, jestli je šťastný způsob, který volí Karel Schwarzenberg, jenž si připne placku s nápisem „Putine, ke mně! Mazej na místo!“ To je podivné. Před několika dny byl v této zemi přijat ruský prezident Medveděv. Výsledkem návštěvy je mimo jiné podpis miliardových investic do české ekonomiky, o které zřejmě velmi stojíme. Zároveň se mluví o ruské nabídce ještě mnohem rozsáhlejší finanční pomoci celé Evropě. Určitě nejsou nutná servilní gesta, která předvedl prezident Václav Klaus. Není třeba ani přestat být kritický k tomu, co se nám v Rusku nelíbí. Určitě stojí za to hledat způsoby, jak podpořit občanskou společnost a ruské demokraty, kteří jsou nám blízcí. Nicméně Rusko není dnes součástí evropské rodiny a je těžší mu mluvit do toho, kam se chce ubírat se svou svéráznou minulostí, kulturou a jedinečnou historickou zkušeností. V Maďarsku na to máme právo víc.

Nicméně i pokud se rozhodneme Rusům říci, co se nám nelíbí, a být kritičtí, je důležité při tom zachovat určitý základní respekt. A je dobré to dělat z očí do očí.

Pokud se při podepisování smluv, díky nímž nám tu připlují investice, tváříme jakoby nic a pak si po odjezdu připneme zesměšňující placku, pak působíme vychytrale a zbaběle. Nepřál bych si, abychom takový typ povahy dávali na odiv. Nechtěl bych, aby tohle vůbec byla česká povaha.

Lubomír Zaorálek