Metropolitní univerzita v Praze se také vrhla do konferenčně mediální činnosti. Bohužel s konferencemi teprve začíná a tak není rozhodnuta, zda to bude nalejvárna pro studenty, alibi o vědecké činnosti pro pedagogy či konference pro  odborníky.  A  tak je to trošku všehochuť. Místo mediálních profesionálů se u pultíku střídali spíše mladí akademici bez vazby na realitu.

Proto těch několik přítomných mágů elektronických médií potěšila Kateřina Kalistová, takto šéfka velké vysílací rady (RRTV). Kromě jiných, venkoncem zajímavých věcí, se publikum také dozvědělo, že  Česku se mezi světovými regulátory přezdívá Bajkonur. Proč? Inu, protože satelitní vysilatelé z celého vesmíru zde mají měkčí podmínky ke startu.  A tak svižně žádají o licence. Za poslední dva roky takto vysílací rada udělila licenci 49 novým televizím, které vysílají do 135 zemí světa ve zhruba 25 jazycích. Ty všechny je Rada teoreticky povinna   monitorovat. Že se tak ani náhodou neděje a RRTV takového rozsáhlého monitoringu není ani technicky schopna, vědí všichni. Co s tím, neví nikdo. Aparát Rady by musel být několikanásobně větší a jeho rozpočet by přesáhl výši výdajů na obranu.

Někteří z přednášejících ovšem poskytli svým posluchačům věru zábavnější momenty. A nejen ti. Od dívenky z agentury Media Tenor, prezentující kvalitativní průzkumy na téma politici a média,  jsme například dozvěděli, že velký vysílací zákon obsahuje paragraf o tom, že vysílací čas věnovaný politickým stranám se rovná jejich výsledku ve volbách. Aha? V mém výtisku zákona nic takového není, ale možná jsem beznadějně zastaralá.  Dívenka byla hned vzápětí z pléna proškolena o záludnostech české gramatiky, sémantiky a výkladu § 31 odst. 3 zákona 231/2001. Sb. Výsledky voleb ještě neznamenají „reálné postavení ve společenském a politickém životě“. O čemž se dennodenně přesvědčují komunisté, z malých stran Suverenita Jany Bobošíkové.

Mnohem zajímavější ale musí být obsahy některých přednášek na Metropolitní univerzitě, neboť studentka vášnivě se pohoršující nad tím, že novináři mají nálepky, které jim umožňují řídit celý den pod vlivem alkoholu a pracují pouze tehdy, když dostanou nějaký hodnotný dar, nejlépe LCD televizi, mne utvrdila v tom, že novinařina je daleko báječnější řemeslo, než si myslím. A je to určitě pravda, neboť té studentce a jejím spolužákům to sdělila paní profesorka, která je učí diplomatický protokol „a ona to musí vědět, protože pořádá ty bankety“. Možná by se měla MUP, o níž ještě doposud nemám špatné mínění – zamyslet nad tím, kdo tam učí diplomatický protokol. Než se studenti začnou zamýšlet, kdeže to studují.

Kvalitativní průzkum Media Tenor utrpěl ještě jeden šrám: když prezentátorka vysvětlovala, jak to, že tolik procent mediálních výstupů politiků agentura klasifikuje jako „neutrální“, když všichni víme, že to tak není a stěžují si i politici sami. Vysvětlovala i další pojmy, o kterých se čtenář jejich výstupů nic nedozví a bez nichž jsou prezentovaná čísla jen dovedně namíchaným tajemstvím šéfkuchaře.

Docent sociologie Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého Olomouc se marně rozčiloval a volal po dovzdělání novinářů, kteří si pletou stranické preference, voličské preference, volební model s prognózou volebních výsledků. Jedinou cestou k dovzdělání žurnalistů je cílevědomě,  vytrvale a po jménech začít ostouzet ty hloupé, na elektronická média si pak stěžovat u regulátorů. Případně sjednotit metodiku a médiím dávat do ruky pouze volební modely.

Blesk se zase po dlouhé době projevil… inu jako Blesk. Neštěstí, které stihlo manžela Heleny Fibingerové, pojal jako osobní mstu, takže zásobuje čtenáře odpudivými texty. Nedosti na tom, že mrtvý při dopravní nehodě je dost velká tragédie, Blesk zpochybňuje veškerou práci televizní radní a celkově se projevuje jako žumpa. Smrdí-li něco jako žumpa, je to žumpa.

Rada ČTK je jako myška a jako myška je i Petr Štěpánek, který byl velkým bojovníkem za její odvolání. Je zajímavé to náhlé ztichnutí. Ale třeba mu někdo vysvětlil, že není záhodno se tak hlasitě ozývat, pokud si chce i nadále zařizovat svou budoucí poslaneckou kancelář. Škoda, mohla to být jedna z mála příležitostí, kdy mohl Štěpánek bojovat „na té správné straně“, na straně pravdy.

Z hloubi Českého rozhlasu se ozývají hlasy, zděšené zadáním uzavřené programové konference i tím, jak zlatý byl padák odstoupivšího Medka . Naštěstí je mandát dočasného generálního ředitele dočasný a tak i mandát této konference bude spíše symbolický. V rádiu se toho do voleb zas až tolik zkazit nedá.  Podle Duhana  už nové členy Rady tato Sněmovna nezvolí. Nu a po volbách… se uvidí.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková