A dalo by se vlastně zapochybovat, zda jsou to skutečně embrya lidská nebo nějací golemové. Golem je hebrejské jméno umělého člověka, o němž první záznamy najdeme v Talmudu přibližně z 3. století. Recept na jeho produkci popisuje středověký kabalistický spis Sefer Jecira (Kniha tvoření), téměř stejně, jako Loewův zeť rabín Katz. Uplácat pajduláka z hlíny a zarecitovat nad ním tajné hebrejské formulky, které mu vdechnou život. Jen nějaký mechanický, bez lidské duše. Tu mohl vkládat jen Bůh sám do láskyplného splynutí muže a ženy. Recept byl samozřejmě nesmysl, jeho záměrem bylo odvést pozornost od receptu skutečného.
Ten dnešní věda má. Namíchá do zkumavky sperma s vajíčkem, opepří je trochou hormonů a prokvedlá je v živoucí lidské embryo. To se pak vloží do neplodné ženy, kterou tím zplodní a promění se v mimino. (Velmi amatérsky popsáno). Vymyslel to manchesterský profesor Edwards s prvním výsledkem v roce 1978, ale nobelovku za to dostal až v roce 2010. Asi se čekalo, zda jeho zkumavkové děti budou normálními lidmi. Jsou. A dědí genetické vlastnosti dárců spermatu a ovaria. Náboženský pohled by mohl namítnout, že jim může chybět něco duchovního, neboť nebyly počaty přímou fyzickou láskou.
No a navíc se ne každé takové embryo podaří. Přesněji řečeno se podaří jen málokteré. Hodně málokteré. Za dvacet let se jich v Británii podařilo asi sto tisíc. To sice zní jako gigantický úspěch lidského génia na cestě k božství, pro něž tvořit člověka je tou hlavní z vlastností Bohu připisovaných. Vedle těch sto tisíc se jich tři miliony nepodařilo. Byla to všechno embrya znatelně žijící, ale nějakým rozhodnutím některého gynekologa či gynekoložky nevhodná pro účel transformace v lidské dítě. Nebo se jich jednoduše ukvedlalo třicetinásobně víc než jich bylo třeba. Jsou to tedy lidé nebo golemové? Začíná lidský život početím (i zkumavkovým) nebo až růstem v matce? Ví to ještě někdo jiný než Bůh?
Ta přebytečná či nedokonalá embrya se házejí do odpadků, zmrazují k budoucím pokusům, nebo rovnou předávají k dalšímu všelijakému genetickému křížení. Tak v laboratořích vznikají kreatury, jimž lékaři říkají hybridy, cybridy a chiméry. Hybridy jsou zvířecí vajíčka oplodněná lidským spermatem, cybridy jsou lidská jádra vložená do zvířecích buněk a chiméry jsou lidské buňky přimíchané do zvířecích embryí. Prý v zájmu hledání léčby všelijakých nevyléčitelných chorob. Které jsme ani nemuseli mít, kdybychom uměli žít.
To už jsme se vážně zbláznili?
Benjamin Kuras
Vyšlo v MFDnes