Skoro to vypadalo, že předseda odejde s noblesou, kterou lze i ocenit. Jak říkají Francouzi o mužích - samcích a státnících: Přišel vhod a odešel včas.
Ale, bohužel, chyba. Paroubek začal zveřejňovat texty na téma "kdo všechno může za výsledky voleb". Někdy dokáže napsat i dva výstupy denně. Ani nepotřebuje Petra Dimuna, který avizoval, že si údajně bere dovolenou. Konečně.
Sledovat média v povolební době je vůbec tak nějak zajímavé. A nemusíme se zajímat ani o politiku. Stačí nervozita servilních kulturních redaktorů a hladových výtvarníků, toužících naistalovat - a to teď hned okamžitě - na post ředitele Národní Galerie svého nejspíše serpenízka či adorátora, kandidáta Jiřího Fajta - bez ohledu na jeho předchozí činnost a bez ohledu na širší souvislosti. Tlak na odcházejícího ministra je enormní. Naštěstí neúčinný. V Reflexu dokonce označují média, Fajta kritizujícího, za "nedůvěryhodné". Gratuluji k nepříliš inteligentní mediální manipulaci. Dokumenty z archivů vytažené na rozdíl od novinářů nelžou a nepostrádají inteligenci.
Podobně zajímavý obrat je v mediálním obrazu nové strany - Věcí veřejných. Před volbami některé deníky bily na poplach, zatímco poslední týden se tytéž deníky hemží rozhovory s představiteli VV a ódami na jejich lidskou tvář. Čímpak to asi je? Jiné se ovšem zachovaly přesně naopak. Tato média nejspíše pochopila, že VV jsou trojským koněm budoucí koalice a nechtějí, aby jejich milovaní politici ODS skončili a pravice rozvrácena detektivní prací ABL a hospodářskou kriminálkou byla na dlouho zdecimována. A tak prozíraví aktivisté-novináři vybrali ty nejblbější předvolební sliby VV a donutili Radka Johna k povolebnímu vystřízlivění a uznání blbosti programové ředitelky této strany i své vlastní. Přece nechcete od novinářů, i bývalých, programatické myšlení?
Zpráva pro všechny nemilovníky koncesionářských poplatků: Němci hodlají reformovat poplatky - všechny domácnosti budou platit stejně. Plošně. Rovný mediální poplatek (prozatím "z domácnosti", nikoliv jak by mělo být teoreticky "z hlavy") nadchla.
Zdá se, že stání televizi už mají a chtějí zachovat jen v Severní Koreji, Afghánistánu a Iránu - srdečně proto gratuluji k vpravdě revolučním myšlenkám nových českých politiků, toužících po svém zviditelnění jako tvůrci konceptu postátnění televize a rozhlasu. Na financování prostřednictvím koncesionářských poplatků totiž přejdou zanedlouho i v Rusku.
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková