Těžko odhadovat, proč si zasedl zrovna na režijky, stravenky a další užitečné věci pro zaměstnance - asi mu přišlo líto, že na poslance a politiky nikdo s motivačními programy nepamatuje a oni pak, chudáci, jsou nuceni si je od hodných mecenášů vyprosit.

Pod vlajkou boje za daňovou čistotu označil loni daňové výhody zaměstnaneckých benefitů za „nestvůrnou daňovou distorzi“ a navrhl vládě jejich zrušení. Se svým návrhem šel až tak „nekřesťansky“ daleko, že se dokonce týkal i zdanění dárců krve. Rušení daňových výjimek by mělo dopady také na zaměstnance v dopravě, a ti začali loni v lednu okamžitě připravovat časově neomezenou stávku. Stávka byla to poslední, co vláda v čase českého předsednictví v EU potřebovala, a Kalousek coby ministr financí přišel osobně vyjednávat s představiteli 13 odborových dopravních svazů, aby nakonec slíbil, že výhody pro zaměstnance nezruší a Poslanecké sněmovně předloží pouze návrh novely o DPH. Ovšem před novináři neopomněl důrazně zabrnkat na českou závist, když utrousil, že ho vede spravedlivý přístup, protože některé profese takováto zvýhodnění nemají.

Jak se rok s rokem sešel, máme zaměstnanecké benefity jako problém opět na scéně. Co se nepovedlo se zrušením daňového zvýhodnění, povedlo se nyní s DPH. Od ledna nově platí, že DPH u zaměstnaneckých výhod se musí odvádět z „ceny obvyklé“.

Pod tlakem odborů byl rychle předložen pozměňovací návrh, který by měl tento nesmysl s cenou obvyklou zrušit, ovšem obstrukce v Parlamentu schválení zatím brání. Dopravní svazy nezahálejí a obdobně jako loni připravují stávku. Miroslav Kalousek je v tom nenechal a také vytáhl do boje. Tentokrát už pěkně zostra proti sobě štve zaměstnance a dělí je na ty, kteří mají ve firmách benefity, a na ty, kteří je v takové míře nemají. Doslova řekl, že sebevědomý daňový poplatník by se neměl nechat vydírat státem ani zaměstnanci jiné profese.

Věřím, že vy se nenecháte vydírat „toppolitikem“, který by od vás nejraději slyšel, že když vy nemáte stravenky, tak ať je nemá nikdo.