Minulá, levicová vláda Roberta Fica si míru svého populismu vypila do dna. Osvobodila od placení koncesionářských poplatků statisíce lidí a televizi nevykompenzovala ztráty. Ministr Marek Maďerič se v jednu dobu  pouze pokoušel ředitele televize vydírat.

Debata, kterou nyní uspořádala STV a  úterní pošmourné podzimní noci dávala STV2, ukázala tristní situaci v odbornosti politiků.  Jakýsi nešťastník z kulturního a mediálního výboru  Národnej rady SR Jozef Viskupič (člen nezávislého občianskeho hnutia Obyčajní ľudia, zvolen za SaS) vcelku nedokázal  nic kloudného říci, kromě toho, že se pokusil  nezávislému mediálnímu odborníkovi Eduardu Chmelárovi  přikázat, co smí a co ne. Hle, toť vládní představa svobody slova.

Jediným rozumným politikem se jevil smerácký poslanec Dušan Jarjabek. Ostatní zjevně měli pocit, že médiím rozumí všichni, včetně postarší blondýny ze slovenského ministerstva kultury. Ta přežila ve funkci už minimálně tři ministry.

Ředitel STV Nižňanský za svou televizi hrdinně bojoval, rozhlasová ředitelka Zemková nebojovala za nic. Pouze těkala úzkostně očima a vystavovala na odiv neschopnost se politikům postavit...

Blondýna z ministerstva slíbila, že návrh zákona o reformě médií veřejné služby bude na internetu. Veřejně. Ve středu. Ještě v pátek tam nebyl. Na maily ministerstvo neodpovídá, telefon hovorkyňa nebere. Gratulujeme. Typické. Poslední informace je o tom, že začala pratovat pracovná skupina. 15. října. Jejím členem je i bývalý předseda rady STV Kollár, který se na stavu STV také nemálo podepsal. A Zemková. Ta se podepsala na stavu Slovenského rozhlasu.

Proč náhle slovenská vláda nechce podepsat smlouvu televize se státem, těžko říci. Možná lehko. Pozemky v Mlynskej dolině se hodí. A i kdyby nakrásně tahle vláda nevydržela moc dlouho, likvidaci televize a rozhlasu hodlá rozjet ve zkráceném čtení a co rozvrtá, už nikdo nedá dohromady.  Médiím holt rozumí každý bývalý redaktor komerční televize, ostatně politice taky.  Jen ty české mediální odbory se slovenských přátel nějak nezastávají. Ale ono je to asi vlastně ani moc nezajímá. Proč být solidární s jinými, ještě by to zdržovalo při vlastním boji o moc, že…

Dobrý katolík Jiří Florián, která rozpoutal, vedl a do úspěšného konce dovedl likvidační kampaň proti Václavu Kasíkovi, opět kandiduje do Rady Českého rozhlasu. Nemám nic proti katolíkům, sama jsem jedním z nich. Jako dobrý katolík se Florian ovšem nechoval nikdy, spíš jako typický flanďák.  V radě byl „za lidovce“. Lidovci už nejsou a tak hledá podporu jinde. K citlivým uším mediální drbny se doneslo, že u TOP 09, kde v interním klání na nátlak ministra Kalouska skončil na druhém místě. Pokud tomu tak skutečně je, pak se Topka vrací k nejhorším tradicím lidovectví.  Je to docela škoda, protože jinak dlužno Topkařům přiznat, že dokáže najít dobré kandidáty kamkoliv.  Co vede Miroslava Kalouska k tomu, že dopřává sluchu zrovna brněnskému Florianovi, těžko říct. Ostatně, intriky nám katolíkům vždycky šly. Jen jsou s pokračujícím časem poněkud méně sofistikované.

Další vykutálený člen Rady Českého rozhlasu, manažer mrtvých sponzorů ODS Ratiborský se chtěl stát primátorem statutárního města Mostu. Za ODS. Nejen že tím jako radní porušil zákon, který mu zakazuje působit ve prospěch politické strany, ale, ač lídr místní kandidátky, primátorem se nestal. Voliči ho překroužkovali, Mostečané Mostu získali absolutní většinu 50,71%, ODS skončila s 11,62% a pouhými šesti mandáty ze 45.  A tak se s ostudou nulového mandátu a nulové pozice vrací Ratiborský zpět do Rady. Jako by nic. Velvyslanci zájmů občanských demokratů svou nezávislost chápu značně pružně.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková