Možná si vzpomeneme na Pavla Dostála - nespoutaného bohéma s náušnicí v uchu a šálou okolo krku. Zlatou akcii Barrandova ale má kdosi jiný, než stát. Nebo na Pavla Schönfelda, řečeného Tigrid, zakladatele Rádia Svobodná Evropa a časopisu Svědectví, který se proslavil negativním názorem vůči odsunu Němců po 2. světové válce či výrokem, že státní kulturní politika je zvěrstvo a ministerstvo kultury by měli zrušit. Řekl také v květnu 1994, že ,,Česká lotynka je jedinou loterií na světě, ve které vyhrajete, i když jste nevyhráli." Výsledek byl naprosto jiný. Torzo Státního fondu kultury po něm zbylo dodnes.

Nelze zapomenout na Vítězslava Jandáka a jeho schopnost hovořit jazykem lidu. Zcela nepokrytě zastává názor ODS, že ČTK by se měla zprivatizovat a těší se, jak krotká vůči politikům bude Česká televize, když ji postátní.

Jiří Besser se možná také přidá k těm nesmrtelným. Ne proto, že se zamiloval do Kabátů. Ne proto, že nevyhodil ředitele Národního divadla Ondřeje Černého, který se rozhodl, že bude pořádat ve ,,zlaté kapličce" svatby. Ne proto, že prohlásil, že on se na kulturu bude ,,dívat z ekonomického pohledu." Proto, že ekonomický pohled dostihl jeho samého. Domeček na Floridě u golfového hřiště, inu, kdo by to nechtěl. Do majetkového přiznání to nenapsal omylem... Tedy - vlastně už mu nezbyl řádek, nebo co. Inu, novináři jsou šťouralové a i domeček na Floridě se provalí. Internet je svině. A je globální. Ostatně, není na Floridě sám, byt tam má i Stanislav Gross. Milovník Kabátů a Carmen v podání Lucie Bílé odchází. Zavřete oči. Skončil jako ovce. Poražen.

Kdo na jeho místo, zatím není jasné. Je možné, že to bude poslankyně Alena Hanáková, která je jednou z těch neuvěřitelných parlamentních náhod - ve sněmovně se totiž vyskytl čiročirou náhodou někdo, kdo se chová slušně a normálně. Alena Hanáková není vizí sama sebe v Nostitzově paláci zrovna nadšená a ani se jí snad nedivím. Dostat ,,na  krk" hejna hladových histrionů, nezaměstnaných umělců, rozpadajících se památek, na jejichž opravu nejsou peníze, rozhlas, televizi a ještě církevní restituce, inu, to nebude žádná legrace. Ale uvidíme.

Besserova manželka, řečená dříve Kosinová a známá jako policejní tisková mluvčí, dodala k manželovu odchodu ostrou policejní tečku, či spíše otazník s vykřičníkem. Prý problémem není byt na Floridě, ale nevůle politiků přijmout zákon o církevních restitucích. I to je možné ve státě plném ateistů uprostřed ekonomické krize. Křesťanství podporují pouze obchodníci a lichváři - kvůli pudové potřebě předvánočních nákupů. Věnovat 270 miliard církvím by znamenalo pro všechny ostatní odpustit si nejedny vánoce.

Zvonky a koledy vůkol se ale už rozléhají, žahnuté žuby nahóru vstoupily do našich domácností. Je čas, kdy mi koledy ještě na nervy nelezou, ale nepochybně brzo budou. Stejně jako více či méně nepovedené reklamy, z nichž se letos vytratil vtip a poezie. Vraťte mi falešné soby! I když... proti převlečeným čivavám by možná protestovali intelektuálně ztopoření kritici hudby na Radiožurnálu v čele s písničkářem Janem Burianem. Vzpomenu Zdeňka Nejedlého:,,... a kde je hudba?". Ale i oni nepochybně brzo podlehnou lásce vůkol. Rolničky, rolničky...

Stejně, jako jí podlehli (nedobrovolně) ministr vnitra Kubice a policejní prezident Lessy. Možná měl Jan důvody, proč Petra nechtěl. Kdysi dávno Jidáše také nechtěli. Kvůli pouhým třiatřiceti stříbrným. Mediálně proklamované ,,nevyřídil vzkaz" mne pobavilo. Ministr nevzkazuje bývalým podřízeným po kolemjdoucích, že s nimi chce mluvit. Nevím, jak na vnitru, ale pokud jinde s někým chce mluvit šéf, má sekretariát. Pokud chce mluvit s bývalým kolegou, má soukromý telefon a hospodu. Nebo že by se i ministr bál odposlechů? Ale nakonec všechno dobře dopadlo. Ministr se rozhodl, že si prezidenta nechá. Podej pánovi pac. Smutněkoukavý inzerát,,Chcete mě?" může Lesy zahodit. Kubice asi zjistil, že soli nad zlato. No, jsem zvědavá, jak dlouho jim ta pohádka vydrží.

Kromě Velkého Policejního Smíření a floridského golfu exministra kultury média zaplňuje Moja a Tano. Ti se do politiky nepletou. Tano se rád mazlí a Moja ve Španělsku domácní a učí se místní gorilí kurtoazii. Mrkat na španělského gorilího samce jí už jde. Neměli bychom se do ZOO chodit učit? Při četbě gorilích životních osudů si říkám, že inspirace přírodou by i do lidského rodu vrátila lidskost. A anarchizující se demokracii řád. Směje se předseda vlády, když ho někdo šimrá za uchem?

Soudce federálního soudu ve státě Oregon Marco Hernandez rozhodl, že bloger Crystal L. Cox z Eureka v Montaně, žalovaný za hanobení, nebyl novinářem, když na internet napsal, že oregonský advokát Kevin Padrick jednal trestně během konkurzu a nemůže tvrdit, že by mu měla být poskytnuta ochrana, jinak poskytovaná novinářům a tiskovým agenturám. I když odborníci na média tvrdí, že toto rozhodnutí bude mít jen malý vliv na definici žurnalistiky, toto soudní rozhodnutí má hluboké a zásadní důsledky pro bloggery po celé zemi. Soud konstatoval, že zákonná ochrana se nevztahuje na občanskoprávní žaloby pro pomluvu. Cox řekl, že sebe sama považoval za novináře, napsal více než 400 blogů za posledních pět let a používal přitom vlastní techniku. Ale nebyl novinář a tudíž se na něj nevztahuje ochrana. Právo prakticky v žádné zemi nepokrývá dokonale nedávný vývoj v online médiích. Český zákon ale definuje periodický tisk tiskovým zákonem a vyžaduje pro něj registraci. Totéž požaduje po elektronických médiích - rádiích a televizích. Neregistrovaná média, která se nechtějí dobrovolně svazujícími pravidly tiskového či vysílacího zákona řídit, se tak nemohou ohánět žurnalistickými výhodami. Protože nenesou tu míru odpovědnosti, kterou české právo po žurnalistech vyžaduje jako kompenzaci za tuto výsadu. Každý občan má ústavní právo šířit své názory svobodně. Ale práva občana jsou menší, než práva profesionálů masové komunikace - novinářů.

Indická vláda požádala Facebook, Google, Yahoo! a jiné internetové sítě, aby uživatelský obsah, který obsahuje obsah urážlivý pro indické národní cítění (například náboženské extremistické webové stránky či pornografické obrázky, stránky, napadající Soniu Ghandhiovou a Indický národní kongres), odstranily a požádala, aby byl veškerý obsah zkontrolován před tím, než bude nahrán na sociální stránky. ,,Indická vláda nevěří v cenzuru. Věří v sebe-regulaci," prohlásil mluvčí vlády Kapil Sibal. Internetové společnosti to jednoznačně odmítly s tím, že z Indie proudí tak obrovský objem informací, že nemohou být zodpovědné za posouzení jeho obsahu. Hate speech liberálních bezbožníků se stala testem ,,demokracie" v zemích, které si chtějí udržet vlastní kulturu a náboženské tradice a tabu. Urážet Boha toho druhého je prý demokratické.

Antimonopolní orgány Evropské unie hodlají prověřit, zda výrobce Apple iPad a pět mezinárodních vydavatelů nevytvořili nelegální kartelovou obchodní dohodu, která by měla stanovit cenu e-knih v Evropě. Evropská komise se zaměří na obří americká nakladatelství Simon & Schuster a Harper Collins, britský Penguin, francouský Hachette Livre a německou vydavatelskou skupinu Georg von Holtzbrinck.

Svět, ovládaný idejemi demokracie hate speech, bezuzdné spotřeby a dravé konkurence ale spěje k monopolům a kartelům. Ratingové společnosti to potvrdily jako poslední, když se rozhodly známkovat nejen firmy a banky, ale i vlády, které se nezmohly na odpor. Rozpočty snížily nejvíce těm nechudším, kterých je nejvíc. Předvánoční média nepíší o Kristu a jeho narození, o významu lásky, pospolitosti a mezilidské solidarity uprostřed zimy. Nepíší o poučení, které šíitští muslimové nalézají v smutku Dne Ašúra, kdy u Karbalá zemřel mučednickou smrtí vnuk Proroka Muhammada, Imám Husajn, či o oběti a daru chudým na Eid-Al-Adha, i když jde připomínku Abrahámovy oddanosti Bohu. Média nepsala ani o chanuce a jejím poselství zázraku při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských. Biblické příběhy už nejsou součástí mediálních poselství. Noviny píší o restitucích církví a pedofilních skandálech kněží, válkách o ropu a plyn, o zemětřeseních a záplavách. O zabitých v sektářských konfliktech. Píší lhostejně o hladu a bídě zemí třetího světa, kde ropa a plyn není.

Není to škoda?
 
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková