Žádné strachy, i já vím, že nejklasičtějším konzervativním přikázáním je biblické „ploďte a množte se a zalidňujte zem“. Tak to Hospodin přikázal a tak nás to velební pánové všech náboženství po staletí učili. I množili jsme se hezky, množili, až jsme dosáhli dnešních sedmi miliard a množíme se dál tempem, které se během dalších dvou generací odhaduje na devět miliard. Všichni se budeme chtít mít dobře, protože mít se dobře je přece jedno z lidských práv. A mít se dobře, to znamená mít se čím dál líp. Ekonomický růst se tomu říká. Udržitelný dokonce. Devět miliard dobře se majících a ještě lépe mít se chtějících vyždímá, vysaje a zadusí planetu, vypočítala už hezká řádka odborníků. Aby se planeta zachránila, pár miliard nás bude muset zavčas pozabíjet. Prostředky k tomu má nekonečné, už to v dějinách udělala několikrát. Tu zemětřesení, tu záplavy, tu epidemie, tu válka.

Tak nějak vypadá scénář, který nastiňuje většina kovaných myslitelů, alespoň na Západě, jinde si tím nikdo moc neláme hlavu. Přelidnění planety pokládají za dnes nejakutnější problém, který už prý nepůjde do nekonečna řešit novými technologiemi produkce potravin (na stále ubývající úrodné půdě), vody, energie, obydlí, ošacení, dopravních prostředků, silnic a železnic, stavebnin, dlažebnin, smetišť a odpadišť.

Z tohoto zorného úhlu by tedy úbytek populace, probíhající v Evropě ostrým tempem následkem nízké porodnosti, neměl být žádnou civilizační tragédií, za jakou ji pokládají pravověrní konzervativci obávající se vymření Evropanů a kolapsu jejich civilizace. Ono je těch Evropanů pořád několikanásobně víc, než jich kdy bylo a možná i než je prospěšné jejich duševnímu zdraví. Civilizační tragédií je jen to, že zatímco ubývá Evropanů, přibývá všelijakých jiných. Většinou v zemích, kde nedostanou řádné vzdělání ani zaměstnání a jsou odsouzeni žít na almužně. Od Evropanů.

A teď se na to podívejme jinak, než jsme zvyklí. Dívat se jinak, než jsme zvyklí, je přesně to, co dělá západní civilizaci tak tvořivou. To platí i na svatá přikázání. Stačí si s hrdostí přiznat, že tohle přikázání jsme splnili a zemi zaplnili. Zatím na to přišel jen odpovědný Evropan. Proto z lásky k planetě sám dobrovolně a bezbolestně rozhodl na pár generací zastavit množení. Přesně řečeno to rozhodla jeho žena, nápadem, že porodí jen tolik dětí, kolika bude schopná poskytnout důstojný život. Dovedlo ji k tomu něco, co ještě před několika generacemi neměla a v mnoha zemích dosud nemá: Vzdělání. Evropan té vzdělankyni postupně přišel na chuť. Málokterý dnes touží po ženě negramotné. Za takto bezbolestně dosažený úbytek populace jim oběma patří chvála, ne kárání.

No a teď už zbývá jen ten feminismus vyvézt do celého světa. Veškerou pomoc rozvojovým zemím soustředit na vzdělávání žen a nic jiného. Chlapům ani šesták. Když budou i ony umět číst a psát, začnou se chovat k planetě a ke svým dětem stejně odpovědně. Do dvou generací nás bude o dvě miliardy míň.

Napadá vás nějaké řešení konzervativnější?

Benjamin Kuras
Vyšlo v MFDnes