Zcela v intencích, jakých referuje o 9/11, zemětřesení či tragédiích hokejistů. Včetně zpomalených záběrů. A filosofováním na téma nutnosti vstát a jít dál. Zdá se, že mediální tryzny se v poslední době staly populární jako pohřeb žehem bez obřadu. Musím konstatovat, že pohřby se největší komerční televizi povedly. Stevu Jobsovi u kytek, pokládaných na různá místa různými lidmi, hoří svíčky – nejen ty „normální“, ale i aplikace iSvíčka.

Faktem zůstává, že Jobs byl schopným globálním marketérem. Věděl kdy co dát na trh, co vymyslel někdo jiný a dostat to mezi lidi nedokázal.

LCD tablet ovládaný prstem nevymyslel Jobs, ale Alan Kay z Xerox PARC v návrhu Dynabook v roce 1969. John Sculley z Apple ho v roce 1987 oprášil. Na realizaci a masové rozšíření si ale musel počkat čtvrt století. Kay také v roce 1972 vymyslel operační systém s okny. Ve stejném roce zahájil práci na sémantickém systému ikon Bell Northern Research z Ottawy. Myš vymyslel Douglase C. Engelbart, grafické rozhraní s ikonami na desktopu bylo použito poprvé v počítači Xerox Star a myší řízené grafické rozhraní v počítači Xerox Alto.

Jobs se dokázal nadchnout a syntetizovat nápady druhých. Pochopil, že počítače nemají lidi na práci, ale chtějí je mít na zábavu. Pochopil, že lidé nepotřebují několik specializovaných zařízení, ale stačí jim mít jedno, které splňuje více funkcí. To ale už před ním definoval Stanley Kubrick, režisér filmu 2001: A Space Odyssey, který pověřil během přípravy filmu v roce 1966 firmu Honeywell předpovědět budoucnost výpočetní techniky.

Jobs přispěl myšlenkou, že počítač i telefon je móda. A jako s módou s nimi zacházel. A jako módu je tvořil.

Módou byl kdysi i Karel Gott. Teď se stal Zlatý slavík finalistou Moderátora roku, jehož vítěz se bude vyhlašovat na přehlídce Prix Bohemia Radio. Na to, že je Gott moderátorským nováčkem, je to dost slušný výkon, ostatně slušný výkon je i jeho moderování. Profesionálové o něm tvrdí, že je profesionál. Ačkoliv za tento názor mne patrně Strážci Národní Kultury, kteří se zabývají výhradně Dvojkou Českého rozhlasu, utlukou motyčkami či odrhnou až na kost, jakmile si jej přečtou. Gott jako moderátor není oposlouchaný, není přihlouple rozžvatlaný a nepřináší posluchačům neštěstí světa, což je úděl sebelepšího zpravodaje a zprávaře. Nepotřebuje vás bavit za každou cenu a profesionalitu hlasovou mu neupře ani Rejžek.

Neštěstím (západního) světa je reklama. Příští týden ve sněmovně se bude diskutovat o product placementu, aneb jak vydělat peníze na samotném ději filmu. Umisťování produktů do děje mi nevadí, pokud Bond bude i nadále jezdit ve slušných autech. Jestliže se jejich značky objeví v záběru, proč ne. Je to logičtější, než kdyby je zakrývali a předstírali, že to auto ve skutečnosti nikdo nevyrobil. Nevadí mi ani záběry na mobily a spoustu dalších věcí, které holt používáme a které nějakou značku mají. Velké produkce, zdá se, umějí s product placementem většinou zacházet. V Česku to trochu drhne. Nábytek Jamall v Ordinaci v Růžové zahradě se stal přímo symbolem zpackanosti, stejně jako český film, v němž hrdina do zblbnutí opakuje, co pije, či v němž vystupuje pes, který se jmenuje stejně, jako vyhledavač. Sezname, lehni. Nepochybně to bude zajímavý den. Na konferenci pohovoří i regulátoři a regulátorky z RRTV.

Pokud si někdo myslí, že problém deníku lze vyřešit jeho zánikem, je na hlubokém omylu, jak se o tom přesvědčuje Rupert Murdoch. Žaloby na News of the World vesele pokračují kvůli odposlechům a nabourávání do schránek. Vypadá to, že žalob už je 63 a proces je na spadnutí. Odposlouchávaných prý bylo skoro pět set. Pozoruhodné je, že čtyři roky odposlouchávání nikomu nevadilo a všichni se nechali vydírat. Politici i celebrity. Jo, touha po moci je touha po moci a auta s řidičem se zdánlivě mocný muž vzdává těžko, že jo?

Město Zlín stáhlo ze svého webu záznamy z jednání zastupitelů, hrozila mu pokuta za ohrožení soukromí návštěvníků. Výrok právníků je zbaběle špatný. Pokud je možná přítomnost veřejnosti, je událost veřejná a vše co se zde řekne nebo udělá, je také veřejné. Záznam z ní musí být, stejně jako přenos, také veřejný. Právo na informace má neveřejném prostoru přednost před právem na ochranu soukromí. UOOU se z orgánu, který měl umožnit realizaci práv občanů na maximum informací, změnil v cenzora, který to právo lidem bere. Nejspíše bude – jako vždy – nutné zpřesnit a zpřísnit zákon, aby právníci nemohli hájit kulisní pletichy. Město Zlín mělo ve prospěch svých občanů jít k soudu, a dospět klidně až k soudu ústavnímu. Zbabělý je zástupce lidu, na kterého někdo zavrčí a on uteče.

Zástupci evropského lidu jednali jinak. Ve jménu spotřebitelů. Lacinější dekodéry ze zahraničí (například z Řecka) mohou britští hospodští (Karen Murphy ve své hospodě v Portsmouthu) používat na přenos britské Premier League. Evropský soud řekl, že vnitrostátní právní předpisy, které zakazují dovoz, prodej nebo použití zahraničních dekodérových karet jsou v rozporu se svobodou poskytování služeb na celém území EU.

Dokoce i v USA zaznamenali spotřebitelé soudní úspěch. Americký Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, že tradiční stažení zvukového záznamu z internetu nepředstavuje veřejné provozování hudebního díla, na které se vztahují federální autorská práva.

Huffington Post Media Group vydala souhrnnou zprávu, ze které vyplývá 1 miliarda shlédnutých stránek tohoto média, 37 milionů unikátních návštěvníků a 5,1 milionů komentářů, a to vše za jeden prázdninový měsíc – srpen. No řekněte, pánové tiskoví magnáti, kdo z vás na to má?

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková