Jenže - mediální monopoly tu jsou. A jsou nepřítelem. Také existují zprávy, o nichž "všichni" píší.  I kdyby tím "všichni" byli třebas jen dva žurnalističtí kamarádi, co šli na guláš do hospody.

Ve svých sloupcích se důsledně vyhýbám dění v České televizi. Nicméně jako příklad pozoruhodného "všichni" se jí nevyhnu. Deník Blesk přinesl před několika týdny informaci o tom, že ředitel televize má auto a byt. Informace, zpracovaná s profesionalitou tvůrců složek, s nimiž tak rádi pracují čeští "investigativní" novináři. Jen otisky prstů chyběly… "Informaci" pak začaly plodně rozpatlávat Parlamentní listy, které kloužou jílovištěm k bulváru, pak Mladá Fronta Dnes spolu se svou sestrou - Lidovými novinami a nakonec Reflex, jehož některé redaktorky  jsou v PR profesionálkami. Vlastní totiž PR agenturu. Co je na tom pozoruhodného? Inu, prakticky jsou to dvoje noviny. Stále bulvárnější Blesk a ,,intelektuální" Reflex mají jednoho majitele - Ringier. Tomu, mimochodem, patří například i další bulvár - Aha a také Sport. Mladá fronta a Lidovky spolu sedí pod jednou střechou  a  patří společnosti Mafra.  Hmmm...

Podobně to bylo s Mirkem Topolánkem, který se honu "všech" celkem dlouho bránil, dokud ho nepotopil pozoruhodně neznámý časopis pro gaye a Blesk mu následně definitivně nezlomil vaz. Za potlesku a spoluúčasti některých straníků.

K honu se občas připojují Bakalovy Hospodářky a Bakalův Respekt.. Ale ti si obvykle vedou boje proti vlastním  nepřátelům.  Mediálních štvanic se neúčastní  ze zásady Právo. Nedostatek "investigativy" netrápí ani Deníky Bohemia a Moravia, onen virtuální deník s největším nákladem, skrytý za sedmdesáti okresními hlavičkami.

Podíváme-li se do ČTK, ta se začala pomalu měnit v monitor bulvárního tisku bez jakékoliv korekce či profesionality. Není divu. Ryba smrdí od hlavy a ČTK od svého ředitele a své Rady. Novináří z četky sice po tiskovkách pobíhají, ale jejich texty se ztrácí zřejmě v hloubi editorského systému a tak je pohodlnější dělat monitor toho, co napsali jiní. Dle redakčních pravidel se totiž nemusí zprávy agentur ověřovat a tak vydá li zprávu četka, v redakcích si oddychnou... Půvabné to je zejména ve chvíli, kdy si jednotlivé ,,monitorovací" alerty mezi sebou vzájemně odporují.  Pal, nepal, pal nepal. Skvělé. A tak jsme se od tiskové agentury dozvěděli "zprávu", že Topolánek má nastoupit k plynovodu Nabucco. Abychom se vzápětí dozvěděli zprávu, že tomu tak není. První zpráva, nikým a nijak neověřovaná, byla čistým nesmyslem, převzatým z bulváru. Druhou zprávu četka vydala, když s Topolánkem mluvil redaktor deníku Práva a text vydal server Novinky. Stačilo si přečíst, co kde píší. Nebo využívat výhod digitální techniky a mít na počítač napojenu RSS čtečku. Příběh sledujte dál, neboť bude mít zajímavé pokračování. Topolánek totiž doopravdy někam nastoupí…. Ale Nabbuco to (asi) nebude.

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy každý rok vychová desítky novinářů. Další lidé odcházejí z kateder mediální komunikace Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, případně z Masarykovy univerzity. Kam se ti lidé podějí? V novinách vzdělané novináře zjevně nepotřebují - na to, co vyrábí je potřeby umět dobře opisovat jeden od druhého nebo z materiálu, doneseného do redakce tajnou službou či policejním donašečem.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková