Irena Ryšánková: Katolíci, Slovensko a Dietl

KOMENTÁŘ

Dovolby do mediálních rad skončily. Zase do ztracena. České televizi chybí jediný radní a docela dobře se bez něj obejde.  Českému rozhlasu jich chybí víc a obejde se bez nich také.

19. prosince 2010 - 07:00

V rozhlase chybí radních tolik, že to brání volbě nového ředitele. Ředitele Kasíka,  vedoucího rozhlas po deset let, ostudně vyhnala Rada pod vedením inkvizitorů Dany Jaklové (mediální panel ODS) a Jiřího Floriana (KDU-ČSL, dnes kandidát brněnských katolíků v TOP09), doplněných chórem v podobě Antonína Zelenky (bobovizní fanoušci),  Ladislava Andrlíka-Jíši (patrně křídlo KSČM) a za přispění zbabělého ředitele Národní knihovny  Pavla Hazuky (ČSSD – pomsta za Kubiceho zprávu).  

Po neméně ostudném extempore s  Richardem Medkem, toužícím po moci tak, až se z toho „nervově“ zhroutil, se dočasným šéfem rozhlasu stal  Peter Duhan. Ten už rozhlasu kdysi šéfoval. Jako jeho konkurentka na volbu generálního ředitele se přihlásila Hana Hikelová, stávající ředitelka zpravodajství. Pravda, Duhan narozdíl od  Hikelové nejezdí na dovolenou do Egypta s šéfkou rady Jaklovou (jistěže náhodou a o rozhlasu tam spolu vůbec nemluvily). A neběhá po chodbách Sněmovny těsně před plánovanou dovolbou členů Rady  (jistěže náhodou…).

Jaklové ovšem poslanci opětovně nezvolili jejího spojence Floriana, což jej i ji nepochybně ranilo, ale zato „za katolíky“ do Rady dovolili dominikána Milana Badala, bývalého šéfredaktora Katolického týdeníku, prý „koně“ Dominika Duky. Snad to bude katolík, za nějž se my, souvěrci, nebudeme muset stydět. Nikdo jiný zvolen nebyl. Koalice má nyní jiné „mediální“ problémy. Drobí se. Zdá se, že výraz „vánoční krize“ bude nadále spojována spíš s kauzou Drobil, než s ostudnou „obranou demokracie v České televizi“.

Veřejnoprávní petenti se spolu s některými neúspěšnými politiky snaží i dnes, seč mohou.  Režiséři a herci pobíhají po sněmovně ruku v ruce s bývalou poslankyní Hanou Marvanovou jak rychlík Břéťa. Oč petentům jde, není nijak jasné, ale ani nejasné, prostě si chtějí veřejnou službu tiše podmanit - zprivatizovat do svých rukou bez peněz. Hmmm.

Komu vadí Česká televize s vyrovnaným rozpočtem, která dělá to, co má? Zjevně vydavatelství Ringier a Mafra, pokud by člověk soudil z přečtených novin. Mafra se neúspěšně pokouší o svou malou televizi, ale to problém není. Za vším nutno hledat politické sympatie redaktorů komentátorů a editorů. Irituje je v podstatě všechno. Jedny fotbal a druhé estrády. Dokonce i to, že existoval Jaroslav Dietl a jeho seriály jsou ještě po třiceti letech vzorem všem autorům, jak se má psát seriál... 

Kritička čehokoliv veřejnoprávního, kolegyně Jana Machalická, se sice v Lidových (sic!) novinách pohoršuje  nad  „hroznými komunistickými díly“, nicméně podložené její dedukce asi příliš nejsou. Shodou okolností jsem byla účastníkem focus group, zpracovávaných pro FSV UK, na téma socialistické seriály. Pokud se kolegové novináři domnívají, že národ se chvěje ošklivostí, jsou na omylu. Naopak. Národ s nostalgií vzpomíná na mladého Satoranského, na Kopeckého doktora Štrosmajera, na Brabce. Ostatně, Major Zeman se stal trhákem sezony několika malých soukromých televizí, které si mohou dovolit ten luxus kašlat na to, co si myslí  v Lidovkách. Jo, holt blbý.  Bojovat proti „komunistické propagandě“ propagandou ještě hloupější, než byla ta jejich, je marné volání, že. Scénáristé, kameramani i režiséři by se na Dietlových seriálech dodnes mohli učit řemeslo.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič vetoval zákon o sloučení rozhlasu a televize. Gašparovič prohlásil, že parlamentem schválený zákon oproti nynějšímu samostatnému fungování rozhlasu a televize předpokládá změny prakticky jen ve vedení a způsobu jeho volby. Opozice tvrdí, že postátnění obou institucí znamená jejich ovládnutí vládní většinou.  Na přehlasování prezidentova veta bylo třeba minimálně 76 ze 150 poslanců. A nynější pravicově populistická koalice má hlasů dostatek. Gašparoviče přehlasovali poslanci  vzápětí s pomocí poslanců opoziční SNS. Zákon o „Rozhlase a televízii Slovenska“ ještě ani nezačal platit a už se připravuje jeho změna. Ministr  kultury  Krajcer avizoval novelu, která má znovu zvýšit plat generálního ředitele.  „My  nechceme  za  šéfa  RTS  bezdomovca,  ale  manažéra,“  komentoval prezidentem vynucené snížení platu na 3000  eur (necelých 70000 Kč) ministr a pro nového ředitele slovenské rozhlasovize chce sedminásobek průměrné slovenské mzdy namísto čtyřnásobku.

Jo, bude to ještě zajímavé.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková