Pokud člověk dostane od zaměstnavatele při odchodu odstupné, bude podporu pobírat až po uplynutí měsíců, na které odchodné získal. Nezaměstnaní navíc přicházejí o možnost malého přivýdělku - čtyř tisíc korun měsíčně - k podpoře.

Nově zavedená opatření halí vláda do hávu potřebných úspor. Co se týče změn v podporách, jedná se ale většinou o krátkozraké šetření, které se dlouhodobě nemusí vyplatit a některé lidi může dostat do existenčních problémů.

Zvlášť nerozumné je opatření, kdy si nezaměstnaný nemůže k podpoře přivydělat. Nejenže tím ztratí pár tisícovek, které mu pomáhají v těžkých časech důstojně přežít, ale ztrácí i pracovní návyky, které je tolik potřebné si v době nezaměstnanosti udržovat. Legální práce se navíc může zákazem přivýdělku přeměnit na práci nelegální. Případné kontroly vše jen prodraží a problém nevyřeší. 

V úvahách nad podporou v nezaměstnanosti je nutné si uvědomit základní věc: není to něco, co stát poskytuje občanům zadarmo. Jedná se o dočasnou pomoc v nouzi, kterou si lidé „předplácejí“ odváděním peněz státu po celou dobu, kdy pracují. A také dočasná berlička, kdy ti, kteří práci mají, po určitou dobu pomáhají těm, kteří o ni přišli. Říká se tomu solidární systém, na který může být v období života odkázán kdokoli z nás.

K nezaměstnaným by měl stát přistupovat s úctou jako k důstojným bytostem. Nikoli podezíravě, jakoby se mělo vždy a za všech okolností jednat o jakési podvodníky, na které je sváděna finanční krize a kterým je nutno zatrhnout i malý přivýdělek…

Pro Prvnizpravy.cz
Andrea Cerqueirová