Jestliže se Kalousek rozešel s křesťanskými demokraty v červnu tohoto roku, bylo to už jen symbolické. Exministr financí de facto tuto stranu opustil v okamžiku své (zřejmě ne poslední) prohry již v roce 2006, kdy za dosud nejasných okolností a motivací ohlásil koalici se sociálními demokraty tiše podporovanou komunisty. Jepičí život této černo-oranžově-rudé koalice odsunul Kalouska na půl roku do ústraní.
Z něj ho vytáhl až šéf ODS Mirek Topolánek a rovnou do funkce ministra financí. Po dvou letech bylo zřejmé a veřejně se to probíralo jak na lidoveckých sešlostech, tak v debatách všech stran, že Kalousek usiluje o převedení KDU-ČSL, respektive její část, pod modrá křídla. Kalousek to sice vždy popíral, ale jeho praktická politika byla s občanskými demokraty natolik svázána, že to nikdo jiný nebyl sto jednoznačně zpochybnit.
Vznik TOP 09 (Tradice – Odpovědnost - Prosperita), coby konzervativní proevropské strany, si Kalousek chystal utěšeně několik týdnů a dostalo se mu odměny mediální propagace. Bleskové průzkumy mu okamžitě po oficiálním oznámení o vzniku strany potvrdily zájem 40 procent veřejnosti. Je opravdu zapotřebí další pravicové, čistě konzervativní strany? Tento zájem může napovědět, že ano. Nicméně je zde letité varování vzniku a zániku dalších partají. Nástup Unie svobody byl rovněž impozantní a první preference jí dávaly 18 procent. Nakonec se vždy ukázalo, že ODS se svým rozkročením a jistotou sněmovní účasti pohltí drtivou většinu pravicových voličů. Momentálně je rozdíl, aspoň podle tezí, mezi TOP 09 a programem ODS jen v tom, že kalouskovci jsou deklaratorně proevropští.
O co tedy chce Kalousek pokusit? Na první pohled vytváří dojem, že lidovci uvolnili část konzervativního prostoru. Zdolá-li TOP 09 hranici pro vstup do sněmovny, byl by to patrně nejbližší partner pro občanské demokraty. Ovšem, musela by ODS také nějaké voliče sebrat a nové získat. Ale na co ty nové nalákat? Na reformy, kdy budou platit pacienti za péči, studenti za studium, a lidé živící se prací pak na důchod v akciové ruletě navíc. Na „solidaritu“ daní bez progrese či snad nižší odvody jen bohatším? No prosím, ale originální to není. Jen s napětím čekám, že se jako správní konzervativci pustí do zákazu interrupcí.
Zároveň dlouholetý člen lidovců operuje s tím, jak lidé snadno chtějí zapomínat na problémy se skandály. Konzervativnost a solidnost nové strany však podkopává nejen postava samotného Kalouska, ale lidé okolo. Exlidovec Ladislav Šustr byl znám nejen podporou Sazky (za členství v dozorovém orgánu pobíral milion ročně), ale také „krájením medvěda“ ve prospěch lidoveckých organizací. Jestli patří do „okruhu přátel“ i zbrojař Háva, těžko se pak člověk vyhne ironii u posledního slova stranické značky – pro koho je vlastně určena ona Prosperita. Ostatně stěhovavý politik Schwarzenberg také nevypadá jako nehybný sloup konzervativismu.
A ta proklamovaná slušnost? Ježkovy oči, to zní z úst Miroslava Kalouska stejně tak, jako bychom tvrdili, že David Rath je měkota a nenápadný, tichý politik. Na toto snaživé vemlouvání si budou asi lidé muset vzpomenout, až zase vztyčí prostředník.
Jiří Kouda