Například povinnost restaurací nabízet minimálně jeden nealkoholický nápoj levnější než alkoholický zasahuje podle mě až příliš do svobody podnikání, navíc s nejistým přínosem.

Zcela na místě je zpřísnění sankcí za prodej alkoholu a cigaret mladistvým, účinnější kontrola provozoven nebo třeba zamezení prodeje těchto výrobků mladistvým prostřednictvím automatů, zásilkového prodeje a podobně. S čím však nemohu souhlasit, je snaha ministerstva pomocí zákona diktovat majitelům restaurací, jestli mají mít levnější pivo nebo limonádu. To je otázka jejich ekonomické rozvahy. Takto by byli nuceni buďto nealkoholické nápoje dotovat ze svého nebo zdražit ty alkoholické, což by vedlo k nárůstu cen. A to v situaci krize, kdy už teď řada restaurací doslova balancuje na hranici přežití.

Proto si myslím, že zamezení přístupu mladistvých k alkoholu by mělo být řešeno důslednou kontrolou zákazu prodeje a tvrdými sankcemi za jeho porušení spíš, než nesmyslnou regulací cen s nejistým přínosem, zato s jasnými riziky pro provozovatele restaurací.

Taktéž plošný zákaz kouření v restauracích považuji za až příliš přísný. Samozřejmě v restauracích, kde se podává jídlo, je takové opatření pochopitelné. Ne už tak v hospodách, kam se chodí na přátelské posezení u piva. Provozovatelům by měla být ponechána určitá míra volnosti v tom, na jaký typ klientely chtějí cílit, samozřejmě za předpokladu, že bude dostatečně zajištěna ochrana personálu, zákaz vstupu mladistvých atd. Proto jsem velmi zvědav na konkrétní znění návrhu.

Je třeba si uvědomit, že alkohol i cigarety jsou v České republice legální a dokud takové budou, je samozřejmě možné a potřebné jejich užívání regulovat, ovšem v rozumné míře tak, aby to nepředstavovalo neúnosnou zátěž pro podnikatele a pouze tam, kde to skutečně veřejnost obtěžuje.

Jiří Rusnok