V této logice věci se tak trochu nechápavě dívám na rozhodnutí Poslanecké sněmovny navýšit vládní rozpočtovou rezervu o 5mld. Kč a tím ji téměř ztrojnásobit oproti stavu definovaném zákonem o rozpočtových pravidlech.
Kromě toho, že se tak poslanci zcela zbavili svého výsostného práva kontrolovat hospodárnost, racionalitu a efektivitu nakládání vlády s těmito pěti miliardami, což je jejich právo i povinnost, je tento krok nejen z pozice kteréhokoli sedláka, ale i dobrého a zkušeného národohospodáře velmi, velmi problematický.
Protože se mi nechce věřit, že by vláda v současné ekonomické recesi a potřebě stimulace ekonomického růstu nechala zaparkovaných pět miliard ve své rozpočtové rezervě (snad jako tlumič fiktivně namalovaných příjmů v SR(?), ale i to je možné, jakkoli by to bylo hloupé a nepochopitelné), je tedy zřejmé, že poslanci dali vládě či spíše budoucímu ministru financí v podstatě bianco šek s nakládáním s tímto rozhodně ne malým rozpočtovým obnosem.
Když vláda Mirka Topolánka předkládala v prvním čtení do Poslanecké sněmovny svůj první návrh rozpočtu, obsahovala kapitola tzv. Všeobecné pokladní správy, jejíž součástí je i vládní rozpočtová rezerva, položku „Rezerva pana premiéra“ a její hodnota byla tehdy 2 mld. Kč.
Netrvalo ani příliš dlouho a „premierova rezerva“ z návrhu rozpočtu velmi rychle zmizela. Ovšem navýšení vládní rozpočtové rezervy o 5 mld. Kč, které poslanci na rok 2014 schválili, je v podstatě totéž, jen v jiném kabátě. O použití těchto zdrojů bude rozhodovat výlučně vláda, možná ministr financí a úředníci jeho úřadu, kteří však při nakládání s těmito prostředky budou kontrolovat sami sebe. A nejen poslanci, ale ani veřejnost se vůbec nemusí dozvědět, zda se oněch 5 mld. Kč utratilo a pokud ano, za co, jakým způsobem a s jakým přínosem.
Nedovedu si dost dobře představit ještě větší korupční potenciál, než může mít rozdělování právě těchto 5 mld. Kč.
Nerad bych se pletl předsedovi rozpočtového výboru PSP ČR do řemesla, ale být na jeho místě, vyzvu novou vládu (nového ministra financí), aby na nejbližší zasedání rozpočtového výboru předložil tzv. rozpočtové opatření, které velmi podrobně popíše jak, jakým způsobem, za jakých podmínek a na co se 5 mld. Kč přesunutých do vládní rozpočtové rezervy použije.
Také bych nekompromisně trval, aby se tak stalo v rámci programového financování, a to na investice do nastartování ekonomického růstu. Jiné použití bych rozpočtovému výboru, resp. Poslanecké sněmovně nedoporučil schválit.
I tehdy, pokud by snad měl být přesun 5 mld. Kč do vládní rozpočtové rezervy jakousi fixací žádoucích úspor výdajů, bych na rozpuštění této částky na konkrétní výdaje prorůstového charakteru trval a úspory bych na ministerstvech opět hledal v konkrétních částkách, položkách a druzích výdajů.
Jinak totiž vláda žádných úspor nedocílí a v tom lepším případě „zaparkuje“ v rozpočtové rezervě velký objem prostředků, které by do rozpočtu na příjmové straně mohly a měly přinést násobek (ky) vložených zdrojů.
V tom horším umožnila Poslanecká sněmovna vládě vytvořit si slušný balík na naprosto nekontrolovatelné výdaje s vysokým korupčním nábojem a velkým nebezpečím neefektivního, nesmysluplného, možná i jednostranně účelového použití v rozporu s praxí dobrého hospodáře.
Michal Kraus