Roš hašana začne 16. září, chanuka a vánoce včetně předvánoční nákupní horečky jsou na krku. Bulvár opět opanovala Iveta Bartošová a její milenec, prázdninová Ornella Štiková se pomalu propadá na stranu 2 a dál. Jo, stálice jsou stálice.Díky bulváru jsme se také dozvěděli, že policejní prezident Martin Červíček se vlastně jmenoval Poláček. Možná se časem taky dozvíme, že byl původně žena. Voldemort bude mít radost.

Televizi Barrandov koupil Jaromír Soukup. Ocelář Chrenek zjevně zjistil, že pověsti o tom, že televize je drahá, zejména ve fixních nákladech, jsou pravdivé. Nevím, co od vlastnictví televize čekal, zvýšení prodeje oceli asi těžko. Soukup vlastní vydavatelství a tak si koupí televize „jen“ rozšířil portfolio. Vzhledem k tomu, že šéfem televize učinil Roberta Kvapila, bývalého marketingového ředitele Kavčích hor, předpokládám, že jej vysoké fixní náklady nepřekvapí. Pro Soukupa může být televize další nástroj v nabídce jeho mediálky a jeho mediálka může pomoci televizi. Jestli se to povede, uvidíme, ale pozice televize pro starší a sentimentální vůbec není marná a své publikum má. Ani jsme to nezpozorovali a z mediálního mága se stal mediální magnát.

Poslanci kandidovali do rady RRTV Miladu Richterovou, dnes už bývalou rozhlasačku. Navzdory faktu, že Miládce unikaly některé momenty života, jako že jezdit na dovolenou s radní vlastní firmy prostě je divné, rozhlasačka to byla dobrá. Řemeslnice. Nejsem si jen jista, jestli pozice parlamentní redaktorky a editorky, byť vykonávané poctivě, je tím pravým předpokladem pro práci v RRTV, kde se udělující licence, pokuty, vydávají vyhlášky a papíry s kulatými razítky. A vůbec se starají o blaho mediálního trhu. Požadavky na to, aby člen Rady neskončil v kriminále, jsou zde jasné: právník a ekonom. Chce to ale, má to mít. Nicméně vzhledem k vratké pozici této vlády je po 30 letech v rádiu přechod do RRTV značně riskantním krokem. Cesty zpět není.

Kolegové největších „seriozních“ novin mají dost často momenty fantastického pojetí novinářského řemesla. Permanentní zveřejňování odposlechů, které jim nosí frustrovaní policajti (dost mne zajímá výše odměny, ale asi už bude dost malá) je vcelku běžné. Nyní začali jejich editoři používat uvozovky v titulcích. Když jsem s tímhle řemeslem začínala (myslím tedy žurnalistiku, aby nedošlo k mýlce), staří pardálové mne učili, že některé znaky nemají v titulku co dělat. Například uvozovky. No a vida, otvíráček Mladé fronty (Dnes), zabývající se Rathem, si v titulku vystřihl výraz „nevinný“ Rath. Ráda bych své milé kolegy upozornila, že dokud mu nebude prokázána vina (nade vší pochybnost), nevinný de facto i de iure skutečně je. A to bez uvozovek. S uvozovkami to není zpráva, je to komentář. Nepředpokládám, že by se komentář náhle měl stát otvírákem. Žánrová čistota zjevně mizí v prachu spolu se vzděláním „novinářů“. Chápu, že nevzdělanci jsou levnější a oddanější, vždyť čím by se živili, že. Vzhledem k tomu, že ne novinář, ale vydavatel je ze zákona odpovědný za vydané, čeká možná Mafru žaloba a soud.

Vladimir Vladimirovič (Putin) se přiznal k tomu, že některé jeho hrdinské momenty jsou nahrané. No to se mu opravdu ulevilo, už jsem si myslela, že hlazení tygřice nebo hledání amfor je běžnou náplní práce hlavy ruského státu. Někdy je to docela legrační, ale fascinuje to vynalézavostí jeho píár týmu. Macho ruské duše patrně oslovuje. U nás machů není. Policejní prezident už chlapácky nevypadá, ministr vnitra taky ne (což mi připomíná, že mi v kuchyni kape kohoutek) a vůbec tady chlapů tak nějak není. Před tygřicí, byť spící, by se členové kabinetu patrně zhroutili děsem (jako se kdysi jeden ministr bez portfeje roztřásl strachy, když stál na louce tváří v tvář sotva odrostlému teleti, které na něj dělalo z dvou metrů telecí oči a vypadalo jako statná kráva). Tak už snad akorát to DPH, že jo, chlapci.

Poslanci se rozhodli ztišit řvoucí reklamu v televizích. Chvályhodný počin, tleskat mu budou všichni, mimo reklamních agentur a jejich klientů. Otázka ovšem je, zda je dobře napsaný. Platí, že sankce lze ukládat pouze za porušení zákona, nikoliv vyhlášky. Stále platí, že regulace nesmí diskriminovat jen některé účastníky trhu – a tudíž musí platit pro všechny. Nejen pro provozvatele televizního vysílání, ale i pro provozovatele převzatého vysílání či rádia. Kde nic není, jinak ani RRTV nevezme. A platí také i to, že pokud nebude zákon o hlasitosti reklamy ve veřejném zájmu novelizovat autorský zákon, jakýkoliv vnější zásah do autorského díla je porušením zákona. A ztlumování hlasitosti vysílatelem je zásahem do autorského díla reklamního tvůrce. Protože autorským záměrem autora bylo, aby reklama řvala tak, že vás vzbudí od klimbání u televize.

Evropský parlament je na cestě k přijetí směrnice o osiřelých autorských dílech. Osiřelá díla jsou tvůrčí práce, jako fotografie, knihy, hudba a filmy, jejichž držitele práv nelze určit nebo nalézt. Parlament nově definuje společný přístup ke stanovení statutu osiřelého díla a umožňuje, aby bylo dispozici v celé Evropě pro účely související s veřejným zájmem. Návrh je první vlaštovkou skutečného řešení pro vysílání cenných televizních a rozhlasových archivních materiálů. Je stále třeba posilovat evropskou kreativní ekonomiku řadou praktických opatření, jako jsou technologicky neutrální licenční systémy pro přenos programů do digitálního prostředí, právní jistoty pro přeshraniční on-line vysílací služby a online šíření audiovizuálních děl, a pro přeshraniční uznávání vnitrostátní správy práv. Stále se čeká na "evropské" řešení on-line práv, která budou brát ohled na zvláštnosti vysílání. Nakonec dojde i na neudržitelný autorský zákon, který začíná brzdit jakýkoliv pokrok v mnoha oblastech a je stejně v praxi neúčinný. Internet zkrotit do šablonek zákonů nelze.

V Evropě největší mediální skupina a majitel evropské televize RTL, firma Bertelsman uvedla, že se zaměřila na Brazílii, Čínu a Indii.

Výzkumníci uvolnili prototyp „inteligentníchů novin Evening Post Lancashire, které umí přehrát audio. Cílem projektu Paula Egglestone z University of Central Lancashire je najít způsob, jak připojit tištěné noviny k internetu…

Britské muzeum nalezlo vůbec první barevný film na světě - neuvěřitelných 110 let poté, co byl vyroben. Ohromující klipy, které představilo National Media Museum v Bradfordu, byly natočeny v 1901-1902 Edwardem Turnerem, britským fotografem, který vynalezl komplexní tříbarevný proces dlouho před firmou Technicolor. Turner, který zemřel náhle ve věku 29 let v roce 1903, vytvářel barevné filmy záznamem přes červený, zelený a modrý filtr. Postup patentoval v roce 1899. V roce 1906, byl zastíněn komerčně životaschopným systémem Kinemacolor George Alberta Smitha.

Kolumbijský novinář se švédským občanstvím Joaquin Perez Becerra, který provozuje Novou kolumbijskou tiskovou agenturu (Anncol), kritickou vůči kolumbijské vládě a zveřejňující informace o FARC, byl shledán vinným z vazeb na tuto „teroristickou“ skupinu. Kolumbijský soud odsoudil ředitele zpravodajské webové stránky za spiknutí ke spáchání teroristických činů k trestu osmi let vězení.

Britská vláda vyčlenila 10 milionů liber na financování podpory „open access publikování“ - akademických publikací v elektronických médiích s otevřeným přístupem bez předplatného. Akce je v podstatě protestem proti komerční vydavatelské skupině Elsevier, kterou bojkotují tisíce akademických pracovníků. Vláda očekává, že akademické časopisy s nejvyšším dopadem, jako Nature, nakonec přejdou na nové obchodní modely. Vláda vidí přechod k otevření přístupu jako nevyhnutelný.

A to je dobře, čí více otevřených zdrojů, tím lépe. I když nevím, jestli to nutně znamená i větší kvalitu a inteligenci médií. Ale to posoudí jiní.
 
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková