Jde o světový unikát, kdy strana, honosící se zhruba pětiprocentní podporou českého občanstva, plně a bezkonkurenčně ovládá celonárodní médium, které se svém kodexu zavazuje k tomu, že bude sloužit občanům všem (a tedy celému stu procentům občanů ČR), že „představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek ... že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře... a že si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti.“

Což jsou zásady, které se ve srovnání s tím, jak jednostrannou propagandou nás tato televize dnem za dnem zahlcuje, stávají tak obludně cynickými, že ani Hamletovi, princi dánskému, by na řádné vypořádání se s nimi nestačilo jen jeho proslulé: SLOVA, SLOVA, SLOVA, ale navzdory vší své nerozhodnosti by se proti nim i proti těm, kteří ji proměnili ve výsměšný škleb, vrhl taseným kordem a bodal, bodal a bodal.

Ale nestalo se. Nejdříve se hlasovalo o hospodaření a činnosti ČT za rok 2016. Pro schválení hlasovalo 120 poslanců ze všech klubů, kromě poslanců KSČM, SPD a poslanců nezařazených (sněmovna má 200 členů). Nu a pak se hlasovalo o tomtéž za rok 2017 a hlasování dopadlo podobně.

A proč to dopadlo, jak dopadlo? Zklamali poslanci ANO, s čestnou výjimkou poslance Juříčka, a též poslanci ČSSD s čestnou výjimkou poslance Foldyny.

Uvádí se, že na hlasování poslanců za ANO a snad i za ČSSD měl vliv výrok premiéra Babiše, že nemá zájem o vznik nové televizní krize. Což se dá se vzpomínkou na tu poslední částečně i pochopit.

Ale nebyla by z hlediska mravního krize poctivější než trvalá a na věčné časy vyhlížející zpustlost a nízkost, jejichž přísun do našich domovů nám ČT každý den a nikoli bezplatně zajišťuje?