Burzy popadaly, na tzv. „CoCo“ dluhopisy (ContingentConvertible bond, tj. podmíněně konvertibilní dluhopis) se stal odborníkem kdekdo, prý nás čeká další „creditcrunch“ a z akciových obchodníků se díky růstu korelace v lednu staly v podstatě obchodníci s ropou. A ekonomové očekávají s  20% pravděpodobností letos v Americe recesi.To je sice vzhledem k tomu, že recese v Americe přichází v průměru tak jednou za 5-6 let a že stávající expanse už pomalu začíná „nadsluhovat“, prohlášení zřejmého, nicméně na sexy novinářský titulek bohatě postačí.

Trhy se dle komentářů obávají zpomalující a devalvující Číny, levné ropy a negativních sazeb.
Nicméně Čína zpomaluje už několik let a i nynější růst, který je nejpomalejší za čtvrtstoletí, je (pokud lze věřit vládě)stále vysoký – 6,9%. Gigantické devizové rezervy, nízká zadluženost, relativně malá provázanost čínského kapitálového trhu se světem a nakonec i absence demokracie a tedy šťouravého elektorátu dávají i navzdory zfušované záchraně lokálního akciového trhu a solidnímu objemu špatných dluhů Číně manévrovací prostor.Kolaps LehmanBros. je v Číně řádově méně pravděpodobný než v USA a ještě menší je prostor pro nákazu skrze finanční sektor. Konec konců, americká i evropská data jsou navzdory čínskému zpomalování již rok a půl stejná.

Krom toho,od kdy je levná ropa pro nás problémem? Západní země, ale i Čína jako druhý největší světový čistý dovozce, z nízké ceny profitují, v Evropě dokonce masivně. V ČR klesl deficit v obchodě s minerálními palivy oproti roku 2014 o 55 mld. korun (1,3% nom. HDP), v EMU o 71 mld. EUR.  Ano, energetické společnosti a držitele jejich dluhopisů to nepotěší, ale obecně je spekulativních dluhopisů v univerzu všech korporátních dluhopisů pětina a energetických ještě méně.  Protože však víme, žei relativně málo aktiv dokáže udělat velkou škodu (viz subprime hypotéky), je důležité, že banky jsou jich pouzevelmi malým vlastníkem. Celých 90 % dolarovýchspekulativních dluhopisů vlastní americké investiční a penzijní fondy, pojišťovny a nerezidenti – obecně tedy systémově nedůležité instituce.

Negativní sazby prý zničí banky. Pak je zvláštní, že v prosinci, po zklamání z ECB, se trhu nelíbilo, že ECB neuvolnila měnovou politiku více. A do tohoto vyprávění nezapadá ani fakt, že americké banky po prosincovémzvýšení sazeb FEDu v prosinci také neměly nejlepší start do roku 2016.Nakonec – doposud se negativní sazby centrálních bank nijak negativně neprojevily,a protože se nejspíš blížíme limitu, kde se už vyplatí držet hotovost, o moc dále jižasi neklesnou. Dopad na bankovní sektor je malý: např. v ČR se případný 15 bodový pokles sazeb ČNB (z +0,05% na -0,1%) projeví , cet.par., poklesem zisku přibližně o 1,35 mld.; vzhledem k 60 mld. zisku celého sektoru to však není materiální suma.

Co tedy dál? Nenechte se tržní iracionalitou odradit. Recese určitě jednou přijde – ale očekávat letos armageddon kvůli levné ropě a záporné sazbě Riksbank a ECB  je nesmyslné.