Spolek, který v kampani šíří nejvíce nepravd, polopravd a lží je bezesporu SPOZ, kterou jsem už dříve definoval jako Společnost podivných osob a zájmů.

Už zase lžou, mě napadlo v momentu, když jsem poprvé uviděl billboardy převážně s tvářemi ministrů – nestraníků v demisi, členů Zemanem jmenované letní Rusnokovy úřednické vlády, které národu hlásají: „Zastavili jsme Kalouska“.

Toto hlásají lidé, kteří v době, kdy se rozhodovalo o pádu Nečasovy vlády, nemohli mít na běh jednotlivých událostí ani ten nejmenší vliv. Nemohli mít dokonce ani vliv na rozhodování nadstranického prezidenta Miloše Zemana, který se rozhodl nevyhovět žádosti Miroslavy Němcové a jmenování premiérkou pravděpodobně staronové Nečasovy vlády s Miroslavem Kalouskem na postu ministra financí, opřené o proklamovanou sto jedničkovou pravicovou koalici v Poslanecké sněmovně.

Ledaže by pan prezident už tehdy jednal ve shodě a v souladu s původně nezávislými odborníky v úřednické vládě a posléze, přes všechna tvrzení, že se tak nestane, lídry SPOZ do mimořádných parlamentních voleb. Potom by ale lhal Miloš Zeman, když jednal jako člen a zástupce strany SPOZ, a to zcela účelově ve prospěch svých stranických soukmenovců a po dohodě s nimi jmenoval nikoli apolitickou úřednickou vládu, jak proklamoval, ale vládu jednoznačně politickou, složenou ze členů a přátel SPOZ, tedy strany, která neměla v Poslanecké sněmovně jediný mandát. A bylo i zřejmé, že nemohla dostat důvěru poslanců. Ale o to přeci vůbec nešlo.

Potom ale cílem Miloše Zemana a jeho přátel nebylo jmenováním této vlády překlenout pomocí nezávislých odborníků období do nových voleb, ale zcela jednoznačně vytvořit politickou vládu z osob, které bez politického mandátu, bez důvěry Poslanecké sněmovny a tudíž v demisi, zneužijí nelegitimní ministerské mandáty ve prospěch zviditelnění svých osob a také SPOZ před parlamentními volbami a zajistí si tak volební kampaň z ministerských postů a tedy na státní útraty, což je prokazatelný podvod a politický hyenismus nejvyššího stupně.

Navíc během svého mandátu ne mandátu neučinily vůbec nic, čím by napravily tolik kritizované Kalouskovy ekonomické omyly a přešlapy, a to ani v legislativě, ani v podobě předloženého státního rozpočtu. Nešlo jim tedy o nápravu Kalouskových chyb, ale jen a jen o jeho židli.

V takovém případě by měl i ten největší důvěřivec mocně zastříhat ušima a podívat se ve světle těchto faktů na tuto „rodinu“, která se do politiky dostala podvodným a nepoctivým způsobem, velmi nedemokratickým způsobem tvořila své kandidátky, která neustále jen lžou
a spoléhá na to, že do sněmovny je na svých širokých zádech donese její kmotr,  spasitel a politický mecenáš Miloš Zeman.

Je totiž zřejmé, že stejně falešně, farizejsky a nepoctivě by se její členové chovali i v případě svého zvolení do Poslanecké sněmovny. Potom však už by těm, kteří jejich lži neprokoukli, nezbylo, než opět zpívat s Tomášem Klusem: „Za co, Pane Bože, za co, nechals´nás se napálit…“ a nebo: „Za co, Pane Bože, za co, zas čtyry roky v prdeli…“

Ale to by byla už ohraná písnička, takže nezbývá než věřit, že tentokrát budou voliči opravdu bdělí a ostražití a znovu už se napálit nenechají.“

Michal Kraus