Jan Schiller: Stát prodal eurobondy s nejnižším úrokem
Emisi desetiletých státních dluhopisů v objemu 750 milionů eur, tedy 18,8 miliardy korun prodalo Ministerstvo financí ČR.
Bondy se povedlo prodat s rekordně nízkým úrokem 2,871 procenta, tedy nejnižším, kterého ČR dosáhla na veřejném zahraničním finančním trhu. Zároveň je to nejnižší výnos desetiletého dluhopisu, kterého dosáhla jakákoli země střední a východní Evropy.
Ministerstvo financí takticky využilo příznivých podmínek na dluhopisových trzích, na které svými zásahy nalily optimismus ECB (oznámením programu podmíněného nákupu státních dluhopisů s omezenou maturitou/OMT outright monetary transactions) a americká centrální banka FED (která zahájila třetí kolo kvantitativního uvolňování a indikovala ponechání snížených sazeb až do poloviny roku 2015).
Původním plánem ministerstva bylo vydat dluhopisy alespoň za 0,5 mil EUR. Konečná poptávka však přesáhla 1,5 mld. EUR, což dále stlačilo výnos až na 2,87 % a ministerstvo financí se nakonec rozhodlo vydat dluhopisy v celkovém objemu 750 mil. EUR. Srovnatelné eurové emise okolních zemí se pohybují na podobných úrovních. Slovensko (které je ovšem členem EMU) si aktuálně půjčuje kolem 2,7 %. Polský desetiletý eurobond je oceňován na srovnatelných 2,9 %. Emise dvanáctiletého polského eurodluhopisu, která následovala den po české, přilákala taktéž velmi silný zájem investorů. Dále na východ pak už výnosy při odpovídající vyšší rizikovosti znatelně rostou.
Rekordně nízký realizovaný výnos je výsledkem kombinace opětovně zvýšeného apetitu po riziku a přebytku likvidity na mezibankovních trzích, která v prostředí všeobecně nízkých výnosů obligací vyspělých států hledá atraktivnější zhodnocení při zachování určité kreditní kvality (relativně k jádrovým zemím EMU). A právě dluhopisy ČR vzhledem ke svému ratingu a nastavenému pozitivnímu směru fiskální konsolidace veřejných financí toto nabízejí.
Při predikci dalšího vývoje je třeba brát v úvahu jednak to, že pokles výnosů trvá bez větší korekce již delší dobu, ale také nárůst politických rizik v poslední době i omezený měnověpolitický prostor pro pokles sazeb v domácí ekonomice. Růstový potenciál českých vládních dluhopisů je tak po ziscích z předchozích měsíců a vzhledem k riziku pomalejšího plnění fiskálních cílů podle našeho názoru limitovaný.
Jan Schiller
Petr Sak: Může se člověk změnit?
Ve středu 23. 4. 2025 zveřejnil na Prvních zprávách Zdeněk Ertl článek „Kdo dnes nepochopí Kantovo varování, ten nepřežije“ .
![[title] [title]](http://prvnizpravy.e-vision.cz/repository/profily/_antialias_b0f3a571-03c8-11ee-a1c9-003048df98d0_4a8b4bdb74e1d0a4f8440d81f063e211.jpg)
Petr Markvart: Trocha statistiky k Vatikánu:
V současnosti tvoří Kolegium kardinálů celkem 252 prelátů, z toho 135 volitelů mladších 80 let věku.
![[title] [title]](http://prvnizpravy.e-vision.cz/repository/profily/_antialias_cc515138-3114-11e4-aadc-003048df98d0_fa34bf4c6c1174dca3e9e383a937cd52.jpg)
Zdeněk Ertl: Kdo dnes nepochopí Kantovo varování, ten nepřežije
V době, kdy politici, technologové i aktivisté sní o „novém“ a „lepším“ člověku, zní Kantovo staré varování aktuálněji než kdy dřív. Kdo dnes nepochopí, že svět ani lidé nejsou rovní, dokonalí a snadno řiditelní, ten v realitě plné krizí a nejistot jednoduše nepřežije.
Nepřehlédněte

Koliha tenkozobá. První vyhynulý pták Eurasie
Vědci potvrdili historicky první vyhynutí ptáka, který obýval pevninskou část Evropy, Asie a severní Afriky. Koliha tenkozobá, dříve běžný druh tažného bahňáka, podle všeho definitivně zmizela z přírody.

Konec politické izolace AfD? Iniciativa části CDU a bolehlav pro Merze
Výrok Jense Spahna o rovném parlamentním přístupu pro krajně pravicovou AfD rozpoutal bouři v německé politice a CDU nyní balancuje na hraně mezi demokratickými principy a pokušením pragmatismu.