Tuto obavu nesdílí v ČSSD zdaleka jenom on, ale celá řada socialistů, zejména těch, kteří spolupráci s KDU-ČSL na nejrůznějších pozicích pamatují či na vlastní kůži zažili. Tato obava nevzniká apriori ze samotné KDU-ČSL, v níž je celá řada slušných a čestných lidí, ale tak jako mnohokrát v minulosti z osob, které KDU-ČSL budou ve vládě zastupovat.   

Arogantní odpověď velice arogantního současného šéfa KDU-ČSL Bělobrádka, který Foldynovi přes média vzkázal, ať se každý stará sám o sebe, však obavy z vládního soužití s lidovci nijak nevyvrátila, spíše naopak.  A to tím více, že tyto obavy nejsou snahou o vnitřní vměšování do KDU-ČSL, ale obavy z toho, že ČSSD vzejde z vládní spolupráce z Bělobrádkovou KDU-ČSL pošpiněna, poškozena a ponížena.

Obavy Jaroslava Foldyny sdílím i já, a to právě proto, že se snažím starat se o osud ČSSD, jejíž budoucnost s Bělobrádkem a jeho partou na vládních prsou je reálně ohrožena a může skončit nedobře právě pro ČSSD. Tyto obavy do značné míry zvyšují osobnostní profily všech tří budoucích lidoveckých členů vlády.

Současný lidovecký předseda Bělobrádek je ve vrcholové politice jen pár týdnů a už dal několikrát zcela zřejmě najevo, že je mužem silných slov, ale slabých činů. Že je mu naprosto jednoznačně bližší košile než kabát a že velmi preferuje co nejvyšší politický post s co nejnižší konkrétní a měřitelnou politickou odpovědností.

V den svého zvolení do čela křesťanských demokratů se tento lidovecký dr. Dolittle uvedl velice siláckým výrokem: „Za ty roky mi prošla rukama spousta dobytka a sviní a věřte mi, že si s nimi poradím, i když se s nimi potkám ve vrcholné politice.“

Nyní, když má možnost ukázat svá slova v praxi, tak se snaží odklidit na teplé místečko, pokud možno co nejblíže lampě, pod kterou je největší tma. Jak jinak si vysvětlit nejprve jeho úprk na post místopředsedy Sněmovny a neochota působit ve vládě, která se změnila až po té, co má možnost se stejně tak dobře zašít na pseudo ministerstvo pro vědu, vzdělání a výzkum navíc vylepšené ještě postem vicepremiéra.

Od člověka tak silných slov by člověk očekával spíše atak na post ministra zemědělství, kde by mohl svou sílu v boji s dobytkem a sviněmi ukázat národu v praxi, tím více, že jej vyhlásil za zásadní prioritu KDU – ČSL a dokonce i rozhodující podmínku pro vstup lidovců do vlády. U skutečných stranických lídrů je přeci zcela zřejmé, že post s nejvyšší stranickou preferencí obsadí předseda.

O tom, že o krocích svého předsedy začínají pochybovat i řadoví členové KDU-ČSL nejlépe svědčí výroky, které na adresu Bělobrádka tu a tam zaznívají a naznačují, že minimálně část řadových členů KDU-ČSL je prý roztrpčena chováním předsedy lidovců Pavla Bělobrádka a tvrdí, že jejich šéf pouze myslí na vlastní prospěch a touží po dalších funkcích a příjmech.

Informovaly o tom Krajskelisty.cz, na jejichž redakci se obrátil zastupitel KDU-ČSL z východních Čech, který nechtěl být jmenován.„Pan předseda bere neuvěřitelné peníze a pořád mu to nestačí, přece není možné, aby žil člověk v souladu s Bohem a takto dychtil po mamonu," prohlásil zastupitel v dopise redakci.

A tak na ministerstvo zemědělství, zcela jistě ožehavý a veřejností značně monitorovaný post, který bude v příštích letech kromě zvelebování českého zemědělství a venkova navíc řešit převážnou část agendy majetkových církevních restitucí pozemků a lesů, raději místo sebe vyslal mladého sedláka s několikaletou praxí na rodinném statku Mariana Jurečku. Lze jen doufat, že tento mladík bude na úkoly mu svěřené stačit odborně, politicky, lidsky i morálně.

Snad nejhůře stravitelné sousto pro členy ČSSD je fakt, že ve vládě vedené předsedou ČSSD zasedne i člověk, který nejenže nemohl ČSSD přijít dlouhá léta na jméno, ale i člověk s velice kontroverzní náklonností  nejen k Sudetským Němcům, ale i k islamistické teroristické organizaci Lidoví Mudžahedíni ( Břetislav Tureček, server Česká pozice, 4.11.2013).

Další politolog a expert na zahraniční vztahy Daniel Solis dokonce ve svém otevřeném dopise prezidentu Zemanovi napsal: "Skupina, se kterou Herman udržuje zjevně velmi úzké vztahy, operuje totiž v současné době, podle některých zdrojů, mezi ozbrojeným islamistickými teroristickými buňkami v Sýrii. Nelze si naivně myslet, že se organizace (MEK) odvrátila od terorismu, jak se veřejnosti, v reakci na veřejná varování, snaží Herman namluvit. Není proto také překvapivé, že se ještě relativně nedávno Herman pokoušel získat podporu pro, určitými neokonzervativními kruhy vehementně propagovaný, zvažovaný spojenecký vojenský úder na Sýrii, který by stejně, jako tomu bylo v případě Libye, umožnil islamistickým teroristům, napojeným na mezinárodní teroristickou organizaci Al Kajdá, uchvátit moc v zemi," píše Solis.

Nutno dodat, že společně s kontroverzním knězem Tomášem Halíkem se podobným způsobem Herman veřejně angažoval již v roce 1999 ve prospěch bombardování Jugoslávie.

Z takového opakovaného počínání lze snadno odvodit, že se v případě Hermana jedná o chronického zastánce ozbrojených řešení, agrese a války, což je u bývalého duchovního nanejvýše podivné a může vést k oprávněným a kvalifikovaným pochybnostem nad čistotou jeho psychologického profilu, dodává.

Ministerstvo kultury je institut, který by měl pečovat nejen o kulturní odkaz a kulturní hodnoty ČR, ale také rozvíjet a zvyšovat kulturní a morální úroveň národa, zejména těch nejmladších. Představa, že by měl právě tu nejduchovnější část agendy vlády zabezpečovat  notorický válečný štváč, je vskutku alarmující.

Kromě toho všeho bude nový ministr kultury zcela jistě hrát významné slovo při rozhodování o případných restitucích kulturního dědictví našich předků a jejich eventuálního vydávání do rukou církví. Přitom je na něj podle Michala Uhla, jednoho z členů radu Ústavu pro studium totalitních režimů, kterému Herman šéfoval a pro řadu pochybení byl z čela Ústavu odvolán, podáno trestní oznámení kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Budu- li se tedy  jako dlouholetý člen ČSSD starat o budoucnost ČSSD, potom nemohu než vyslovovat nahlas a důrazně obavy ze spolupráce s navrženými představiteli KDU-ČSL, protože špatné světlo budou vrhat nejen na svou stranu, ale především na stranu, která vládu povede, tj. ČSSD.  A jen velice nerad bych se dočkal toho, že se obavy z personálního obsazení lidoveckých ministerstev naplní a stane se záminkou ke kritice ČSSD ve stylu –„vrána k vráně sedá, ….“

Michal Kraus