Zbořil: Na post ministra nebo premiéra potřebujeme nového Švehlu
politika
<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout co bývalo velkou zásadou po světových válkách a to, že každý stát chtěl být potravinově soběstačný. Proto se také zřizovala Ministerstva zemědělství a výživy.
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
21. června 2023 - 02:20
Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?
„Je pravda, že se názvy ministerstev, které se měly věnovat zabezpečování obživy obyvatelstva trošku měnily. Ale v podstatě smysl a obsah jejich činnosti zůstával stejný. To jenom se u nás v posledních letech mává nad tímto ministerstvem levou rukou a jsme přesvědčeni, že toto ministerstvo je marginální.
Není a jakmile se zhoršily podmínky ekonomické v naší zemi nebo ve světě, tak ministerstvo zemědělství a výživy nabývá na významu. V Německu byla významná postava německé vlády, nikoliv jenom nacista, ale přímo organizátor Ministerstva zemědělství a výživy už od roku 1933-34 až do konce války. Walter Darré. Tehdy se německá vláda musela zabývat nejenom obživou, tak jak to bylo nezbytné v letech válečných, ale dokonce i devastací přírody, kterou způsobila masivní industrializace. Takže dnešní naši současníci v Německu někdy používají pojem „zelení nacisté“ a nemyslí to nijak hanlivě,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Antonín Švehla…
„My jsme měli také ministra, dokonce ministerského předsedu, který působil ve funkci v trojnásobně se opakující funkci ministerského předsedy. Byl to reprezentant od roku 1922 Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Antonín Švehla. Byl to hospodář, sedlák, který měl koncepci, jednak své agrární strany, ale i celého státu jako zabezpečování zemědělské výroby a obživy v komplexním rozsahu bez politických zásahů a politické řevnivosti. Přitom Švehla byl významný politik, který patřil mezi „muže 28.října 1918“, podílel se na koncepci první Ústavy Československa a podle tvůrců této ústavy byl jedním z těch, kteří přispěli k odstranění všech možných problémů a nuancí, ke kterým při její tvorbě docházelo.
Snad proto se mu dostalo velkého ocenění, ale až po 100 letech, když od prezidenta Miloše Zemana dostal 28.října 2018 Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz