Zbořil: Politický chaos v EU i na Středním východu generuje nové suverény
politika
<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout 375. výročí takzvaného Vestfálského míru, který zakončil třicetiletou válku.
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
25. října 2023 - 02:20
Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?
„Je to docela hezké připomenutí toho, že Evropa je a vždycky byla rozhádaná, bojující. A ta její „třicetiletá válka“ byla skutečně mimořádným zásahem do sociálních a politických poměrů. Pravda je, že v evropské historiografii převládá názor, že rok 1648 je rokem vzniku nového typu mezinárodních vztahů, diplomacie a politiky, ale je to také doba, která otřásla existencí některých evropských zemí, ať už vzpomínáme popravu krále Karla I. v Anglii, vzpomínáme nástup poslední čínsko-mongolské dynastie v Číně a zároveň také změnu nejenom politických, ale i ekonomických poměrů, atd. Někteří historici tvrdí, že je to počátek kapitalismu, druzí jim vysvětlují, že tomu bylo jinak,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Rozdílný pohled historiků…
„Ale Benno Teschke, na kterého jsem se dnes při příležitosti tohoto výročí díval, dokonce přímo mluví o „mýtu roku 1648“. To znamená, že se snaží kritizovat pojetí, zejména evropské pojetí, konce třicetileté války. Je to řádný historik německého původu, který také studoval ve Velké Británii a mimo její břehy, a také je velmi poctivý, když říká, že co historik, to jiný názor na to zda, to byl a je mýtus a nebo je to jenom historický příběh nebo legenda. Ono se to zdá také nám jako už vzdálené a zafixované téma v naší paměti jako legenda nebo, jak by dnešní studenti historie řekli, narativ 17.století nebo naší doby v souvislosti s evropskými mezinárodními vztahy. A s do minulosti odcházejícím euro centristickým pojetím světových dějin,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
„Ale ono to není tak vzdálené tomu, co se dneska děje v Evropě. Když uzavřeme své oči klapkami jako ti na chvíli osleplí koně třeba na startu Velké Pardubické, či jiného velkého dostihu, tak zjistíme, že nejenom století „evropského koncertu“, které začíná Vídeňským kongresem, nebo „vídeňským mírem 1815“, ale stejně tak mírová konference nebo uzavírání mírových smluv ve Versailles po skončení první světové války a také nový světový a evropský pořádek, který vznikne po konferencích na konci druhé světové války, a definitivně je uzavře Postupimská konference. Jejich důsledky pak přetrvávají dodnes.
A musíme si také položit otázku, zda se také neblížíme dalšímu novému zlomu v dějinách mezinárodních vztahů, ve kterém rusko-americká válka na Ukrajině, ale také politický chaos v současné Evropské Unii, a řekněme i v zemích Blízkého a Předního východu, jsou jeho první „upoutávky“. Evropa, zdá se být přeplněná problémy velmi podobnými těm, jako byly ty v roce 1648, ale možná, že do dějin mezinárodních vztahů už dnes vstupuje úplně jiný suverén, nebo jiní suveréni, o kterých si zatím jen tak šeptáme, kdo by to mohl být. Ale, který se začíná projevovat stále výrazněji v Asii, v Africe a nyní i v Evropě,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.